Obsah

Otakar 2008

Můj milý deníčku,

ten čas strááášně letííí.

Ani se mi nechce věřit, že je to tak dávno, co byly prázdniny a zároveň tak blízko, co budou ty letošní.

Před několika dny mi přistála ve schránce přihláška na nový tábor s "Moravákama". Ani bys deníčku nevěřil, jak moc jsem se začala těšit. Jen si vzpomeň, co všechno úžasného mne/nás potkalo loni :-).

Ale vezměme to po pořádku.

  Loni tábor začal trochu netradičně. Místo únavného pochoďáku, ty má vedoucí Luboš moc rád a obvykle jimi nešetří, jsme se sešli ve skanzenu u města Letovice. Všechna ta zvířata, domky z roští a zbroj, byly sice super, ale na průvodce v kožešinkách to nemělo ani náhodu:-) Až  z nich některé z dam sebou švihly o zem a vedoucí je (ji) museli křísit :-).

  Po příjezdu do tábora proběhlo klasické ubytování a večer neklasická diskotéka. Hry si připravili instruktoři a tak byla docela "prča". Při podlézání pod lanem jednoznačně bodoval Boucháček, který je se svými klouby zřejmě případem pro ortopedy.

  Celý tábor probíhal v duchu záchrany světa knih a pohádkové říše. Každý den tedy měla pod patronací jedna známá postava. To, která to byla jsme hádali každé ráno při rozcvičce.

  Když jsme se druhý den rozdělili do oddílů, nafasovali jsme trička a dali se do jejich zdobení výroby vlajek a bojových pokřiků. Večer jsme pak vyrazili k tajemnému Falkovi, který nad námi po celý tábor držel ochranou ruku, abychom dokázali porazit zlou knihomorku. (Ze setmělého lesa jsme si nakonec všichni přinesli amulet Orin, a u některých to vypadalo, že i plné kalhoty.)

  Další den dopoledne probíhala úžasná hra Zásobování rodu, při které bylo naším úkolem přenášet fidorky přes nebezpečné území.foto9 Odměnou byl pocit z výhry, ale hlavně fidorka (sladkého není nikdy dost:-)).

Večer proběhl milionář. (Tedy ne že by se tam někde na kopci mihnul Leoš M. :-)), ale hráli jsme tu známou televizní soutěž Chcete být milionářem. To jak jsme na tom kdo s vědomostí bych raději nerozebírala.

  Patronem dalšího dne byl Emil Zátopek alias chlupatý Petr  a tak je snad i tobě deníčku jasné, že probíhala Olympiáda. K těmto sportovním aktivitám mám značné výhrady, ale budiž. Pokud někoho uspokojuje honit se za medailemi, má tento sportovní den na táboře mít. (I když, co kdybychom vypsali referendum, možná by se podobně smýšlejícch lidí, jako jsem já, našlo víc). Na večerní program musely jednotlivé chatky bavit celý tábor. Myslím, že pokud se za něco měly na táboře rozdávat metály, bylo to právě za tuhle exhibici. Ono, zkuste si to vylézt před nějakých "padesát čumilů" a něco předvádět. Kloubouk dolů před všemi :-)

  17. července jsme vyrazili na výlet na Svojanov. Po úmorném výstupu na věž (že by zase Lubošovina?) jsme šli do lesíka opodál a předvedli své kuchařské umění. Do tábora jsme se odpoledne vrátili překvapivě všichni. Nikdo neuhořel a nikdo se neotrávil. Večer proběhla diskotéka (konečně). Bod si určitě zaslouží Mára, za nejlepšího hada  a Domča za tanec - stačím si sám :-)

  Mezi největší hnusárny tábora určitě patří hra o dračí hlavy. Jednou z disciplín totiž bylo hledání dračí hlavy v takové krabici plné samých bleee věcí. Ještě teď mám husí kůži.

Večer patřil, můj deníčku, dívadlu a že se bylo na co dívat :-)))) 
  19. července probíhal opět v duchu soutěžení. No, řekněme takový orienťák. Lana přes potok, mandarinky v puse,kopání do Boucháčka staršího... a večer kulturní vložka z Brna, tedy z brněnské televize - AZ kvíz.

  20. července - koupání, gorodky,  pár odřených kolen, naražených kotníků, Vánoce, rozdávání dárků, andělé, slzy a dojemná objetí, břicha plná brambůrek a kofoly... a oheň...
 

(Už se nechcem nikdy vracet, tam, kde nám bylo mizerně
Já už se těšim
Já se těšim a vím určitě, že ne sám
Už se nechcem nikdy vracet, tam, kde nám bylo mizerně
Já už se těšim
Já se těšim a vím určitě, že ne sám
Oheň, oheň, bude svítit, oheň, oheň
Oheň, oheň, bude svítit, oheň... )

No vlastně jsem tím chtěla deníčku říct, že noc vyvrcholila ohňovou show, ale nemohla jsem odpustit tuhle písničku od Lucie... :-)

Bóžičku, nebo spíš deníčku, ten čas ale letěl. Předpředposlední den tábora jsme si zahráli na mravence (patronem dne byl sám Ferda mravenec s pytlíkem... nebo to byla mašle???:-)) a sháněli materiál na mraveniště. Třešinkou na dortu byl fotbálek s děckama od "těch druhých".No, i když to teď bude trošku zavánět samochválou, ale dostali pořádnou nakládačku:-)

  Předposlední a poslední den se nesl v duchu slz. Zatímco den před odjezdem jsme se vdávali a ženili, loučili s táborovými odrostenci, poslední den už jsme se jenom loučili... chjo.

 Tak jak si to všechno znovu připomínám v hlavě, bylo to super a doufám, že pojedeme zase úplně všichni, jen o rok starší. Moraváci, Pražáci i Pačáci...

Podle přihlášky máme letos objevovat Ameriku a to někde v Hostýnských Vrchách nebo kýho čerta.  Ono je jedno kde a co, ale hlavně s kým. :-))) Už aby byly prázdniny. Naviděnou :-)

Ps.: doneslo se ke mně, že má letošní celodeňák plánovat Luboš, pánbůh s námi a zlý pryč :-) E